Barokní kaple

Kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici nechal v roce 1693 zřídit tehdejší velitel špilberské pevnosti generál polní strážmistr Jan Vilém hrabě z Zinzendorfu a Pottendorfu, jak hlásá i pamětní deska u vchodu. Vznikla přebudováním starších, původně gotických prostor severovýchodního nároží hradu v rámci jeho rozsáhlé přestavby na barokní pevnost.

O 60 let později byl v jižní zdi prolomen oltářní výklenek, tzv. Trenckova kaple. Boční oltář zde umístěný byl pořízen roku 1753 z odkazu proslulého plukovníka pandurů Františka sv. pána Trencka, který zemřel ve špilberském vězení 4. října 1749 a ve své závěti pamatoval na oltář pro pevnostní kapli částkou 3 tisíce zlatých. Původní malby, symbolizující pomíjivost světské moci, byly restaurovány v roce 2000.

V 18. a na počátku 19. století se v kapli, slavnostně vysvěcené 25. 4. 1753 kardinálem a olomouckým biskupem Ferdinandem Juliem hrabětem Troyerem, konaly bohoslužby pro špilberskou posádku i zdejší vězně, ve svátek Sv. Trojice byly přístupny i veřejnosti. Duchovní správu zpočátku zajišťovali brněnští jesuité a kapucíni, později špilberští kaplani. Po zániku pevnosti a prohlášení Špilberku za uzavřenou věznici sloužila kaple od roku 1821 už pouze pro vězně a vězeňský personál. Ještě v polovině 19. století prošla většími úpravami. Ani zrušení věznice roku 1855 a následná přeměna hradního areálu na kasárny se sakrálního využití kaple příliš nedotkly. Nadále se zde sloužily mše, mimo jiné každý čtvrtek pro trestance ve zdejší vojenské věznici. Teprve po vzniku Československé republiky ztratila kaple svou původní funkci a stala se spolu s kasematy a postupně vznikajícími muzejními expozicemi součástí prohlídkového okruhu.

Její podobu výrazně změnila rekonstrukce provedená německou okupační armádou v letech 1939–1941. Kaple se změnila ve vojenskou slavnostní síň, která měla také připomínat padlé německé vojáky. Náboženskou symboliku nahradila nacistická – místo oltáře žulový sokl s hákovým křížem, místo oltářního obrazu kamenná říšská orlice. Stavebně se změnil celý interiér, původní dřevěná oratoř byla nahrazena kamenným balkónkem na krakorcích, zmizela kazatelna, zpovědnice i ostatní mobiliář, výzdoba a bohoslužebné předměty – původní vybavení se dodnes nepodařilo nalézt.

Po osvobození republiky v roce 1945 byla v nacisty znesvěcené kapli umístěna expozice protinacistického odboje, jejíž součástí se staly i tři šibenice z popraviště v Kounicových kolejích. Nacistická symbolika byla většinou odstraněna, zůstal pouze kamenný sokl s hákovým křížem a orlice, nejprve přeškrtnutá černou barvou a později – v padesátých letech – otlučená.

Expozice procházela v průběhu let různými úpravami, zejména když se Špilberk stal v roce 1960 sídlem Muzea města Brna.

Dagmar Baumannová