• Na loď i do kasemat

    Dopravní podnik města Brna a Muzeum města Brna nabízí svým návštěvníkům za jednotnou cenu nákup jízdenky na lodní dopravu na Brněnské přehradě a současně vstupenku do kasemat na Špilberku, a to s výhodnou slevou.

    Po celou plavební sezónu roku 2017, tj. od 29.4. až do 22.10., si návštěvníci mohou zakoupit zvýhodněnou „pojízdnou vstupenku“. V ceně mají cestu lodí po Brněnské přehradě až pod hrad Veveří a zase zpět, ale také vstup do kasemat, nejnavštěvovanější části hradu Špilberk. K dispozici je samozřejmě plná cena pro dospělé, ale také snížená cena pro mládež a držitele ZTP a samozřejmě rodinná jízdenka. Ve všech případech se nákup tohoto společného lístku vyplatí – zájemci zaplatí méně, než když si koupí oboje zvlášť.

    Pojízdnou vstupenku lze koupit na hradě Špilberk i na přístavišti v Bystrci.

    Navíc turisté nemusí spěchat, do kasemat se na zakoupenou „pojízdnou vstupenkou“ dostanou až do konce kalendářního roku a lístek na loď platí do konce letošní plavební sezóny. Tato sleva jak tedy vhodná pro Brňáky i přespolní, kteří přijíždějí do Brna na dovolenou, prázdniny nebo třeba jenom na víkend. Za jednu cenu si kupují dva zážitky!

    Ceník

    Plné vstupné (nad 15 let)                                              230 Kč

    Snížené vstupné  (do 15 let, ZTP)                             115 Kč

    Rodinné vstupné (2 dospělí a 3 děti do 15 let)  520 Kč

  • Obměna stálé expozice poválečného umění

    Na jaře roku 2013 otevřelo Muzeum města Brna stálou expozici současného výtvarného umění pod názvem Od moderny po současnost, zaměřenou hlavně na brněnskou výtvarnou scénu v období od roku 1945 do roku 2013. Expozice tak mapuje výtvarné dění v Brně od vzniku brněnských tvůrčích skupin přes reduktivní a konceptuálně zaměřené projevy až do období 80. let. Výtvarný vývoj vyúsťuje do závěrečného prostoru věnovanému 90. létům a současnosti.

    V květnu roku 2014 uplynul rok od otevření expozice. K tomuto výročí Muzeum města Brna připravilo částečnou proměnu, díky které bude stávající přehlídka doplněna zejména o umění akce 70. a 80. let a o výrazné projevy nových médií. V oblasti umění akce se jedná zejména o fotografie z akcí Dalibora Chatrného, Mariana Pally, Vladimíra Ambroze, J. H. Kocmana, Miloslava Sonnyho Halase, Jana Steklíka, Tomáše Rullera, Josefa Daňka a Blahoslava Rozbořila. Na poli nových médií, video artu a projektů zaměřených na propojení světla a zvuku se návštěvník setká například s dílem Woodyho Vašulky, Jiřího Suchánka, Petronely Estrady Tančekové, Filipa Cenka a autorské dvojice Barbora Trnková & Tomáš Javůrek. Uvedená díla budou dlouhodobě zapůjčena od autorů a soukromých sběratelů.

    Při příležitosti prvního výročí otevření expozice byl také vydán a pokřtěn katalog Od moderny po současnost 1945 – 2013, který je možné zakoupit v prodejně suvenýrů na malém nádvoří hradu.

    image

  • Rozhledna otevřena

    Od 10.7.2014 je opět pro veřejnost rozhledna otevřena.

    Otvírací doba 10:00 – 18:00 hod

    Otevřeno denně mimo pondělí.

     

  • Byla na Špilberku penězokazecká dílna?

     

    Během stavební rekonstrukce jižního křídla Špilberku, která probíhala v letech 2011-2013, byl prováděn také záchranný archeologický výzkum. Jižní křídlo hradu bylo poslední částí, která nebyla dotčena rekonstrukcemi posledních let. Archeologický výzkum proto přinesl celou řadu nových a zajímavých poznatků. Mezi ně patří například odhalení průběhu vnější (tzv. parkánové) středověké hradby, o němž jsme měli zatím jen nejasné představy. Výzkum vydal také celou řadu unikátních archeologických nálezů, mezi kterými můžeme zmínit heraldickými motivy zdobené kamnové kachle, kostěný ořech z kuše (součást spouštěcího mechanismu), nebo kamennou kuli do hákovnice či kouli do děla.

    Zcela výjimečným nálezem je odpad z penězokazecké činnosti, který dokládá, že přímo na královském hradě se v průběhu pohnutých let druhé poloviny 15. století padělaly mince.

    Všechny předměty prošly konzervací a v současné době jsou vystaveny v severním křídle hradu.

    ales

  • Muzejní noc na Špilberku 2018

    Letošní Muzejní noc na hradě Špilberku se ponese v duchu „osmičkových“ výročí. Nebudeme se soustředit pouze na známé přelomové události z 20. století, ale podíváme se i mnohem dál do historie. Těch „osmiček“ je totiž víc, než se zdá. Stejně jako každý rok, i tentokrát vás na Špilberku čeká venkovní program přístupný zdarma i program uvnitř hradu za symbolickou dvacetikorunu. Chystáme třeba šifrovací hru, koncert kapely Meteor z Prahy, improvizační divadla, ale i nejrůznější historická vystoupení, šermíře a koně.

    Co všechno se bude na Špilberku o Muzejní noci dít? Program na nádvořích a kurtinách připomene 400. výročí vypuknutí Třicetileté války (1618) a 370. výročí podepsání Vestfálského míru (1648). Na hradě se přenesete do poloviny 17. století, nádvoří ožijí jarmarkem, potkáte potulné komedianty, zhlédnete vojenskou přehlídku, prostranství se zaplní lidmi v historických kostýmech. Těšit se můžete na vystoupení šermířská, hudební, divadelní i taneční, soutěže, budou tu kejklíři, žonglérské dílny pro děti i dospělé, soutěže pro děti.  Na hradbách se utáboří rakouská a švédská armáda i s jezdci na koních.

    Muzejní noc na Špilberku 2018 se koná v sobotu 19. května od 18 hodin.

    Rušno bude i uvnitř hradu. Po jeho zajímavých zákoutích vás provede speciální hra „Zašifrovaná osmička“, která potrápí vaše mozkové závity. Týkat se totiž bude právě osmičkových výročí. Kromě let 1618/48 dojde i na roky 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968. Pokud hru zvládnete (podobně jako účastníci Pevnosti Boyard), dostanete se do slosování o pěknou cenu.

    Tematika osmičkových výročí se promítne i do improvizačních divadel v podání skupin Tamti a Meandry. Poslední z oněch osmičkových událostí, tedy okupace ČSSR vojsky pěti armád Varšavské smlouvy, leží na časové ose našich dějin v 60. letech – jejich neopakovatelnou atmosféru uvolnění a jeho následného náhlého utnutí vám přiblíží koncert kapely Meteor z Prahy, která hraje oblíbené hity z této doby. Kromě toho všeho budou otevřené i vybrané stálé expozice a také aktuální výstava o roce 1918.

    Program na hradbách a nádvořích (ZDARMA)

    Velké nádvoří hradu

    18.00 – 24.00 Program s hudbou, kejklíři a šermíři připravený za finanční podpory statutárního města Brna a Jihomoravského kraje, připomene 400. výročí počátku třicetileté války a 370. výročí podepsání Westfálského míru. Na všech nádvořích jarmark s historickým zbožím, řemesly a bohatým občerstvením.

    Hlavní pódium

    18.00 – Torstenson / Tabard
    18.45 – Harlekýn a Colombína 
    19.15 – Móda 17. století / přehlídka dobových oděvů
    19.30 - Vojna není kojná / šerm S.P.G.
    20.15 – Pojďte s námi naslouchat / Tabard
    21.00 – Žongléři a kejklíři / Yufi a spol.
    21.30 -  Švédi před Brnem / šerm Memento mori
    22.15 – Po zásluze / Tabard
    22.45 – Hrátky s ohněm / Yufi
    23.00 – Ohnivé vzpomínky / Dubia fortuna

    Gotický sál

    18.30, 20.00, 21.30 Ležatá osmička – nekonečné možnosti improvizace na téma osmičkových výročí (Meandry a Tamti)

    Západní kurtina

    18.00 – 23.30 Tábor hradní posádky, jízda na koni pro děti, žonglérská dílna pro malé i velké

    Jihovýchodní bastion

    18.00 – 23.30 Procházka jihomoravskými vinicemi s Moravskou bankou vín

    Jihozápadní bastion

    18.00 – 23.30 Hvězdárna a planetárium Brno: pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy (pouze za příznivého počasí)

    Program uvnitř (20 Kč)

    Interiéry hradu

    18.00 – 23.00 Zašifrovaná osmička – šifrovací hra pro dospělé

    Královská kaple

    20.15, 21.15, 22.15 retro koncert kapely Meteor z Prahy

    Sál Ogilvy

    18.00 – 23.00 Střední škola umění a designu, stylu a módy, Vyšší odborná škola Brno/ ukázky restaurování keramiky, malby, nábytku, dřevořezby

     

    AKTUÁLNÍ VÝSTAVA

    Rok 1918 – co nám válka vzala a dala… (pouze část výstavy)

     

    STÁLÉ EXPOZICE (poslední vstup do expozic ve 22.30)

    Kasematy
    Žalář národů
    Od hradu k pevnosti
    Brno na Špilberku
    Vulcanalia

    Kromě hradu Špilberku otevírá Muzeum města Brna o Muzejní noci 2018 i v Muzeu hraček Měnínské bráně.

    Výstava historických hraček ze sbírky Milady Kollárové. Vstupné do expozice 20 Kč, vstup je omezen počtem 30 osob. Poslední vstup ve 22.30. (Měnínská 7, www.meninska-brana.cz)

  • Probíhá rekonstrukce v severovýchodní části hradu

    Milí návštěvníci Špilberku, máme pro vás jednu horší a jednu lepší zprávu. Tou horší je, že opravujeme další kousek hradu. Jde o prostor před východním přístavkem, tedy o chodník, který vede nahoře od mostu podél východního příkopu až na severní kurtinu – s vyhlídkou podél severního křídla hradu. Na ni se dostanete, avšak pouze průchodem od hlavní vjezdové brány přes západní kurtinu.

    Tou lepší zprávou je, že v tomto případě se opravuje jen několik metrů a že tohle omezení je jen nakrátko. Práce by měly být hotové do 15. května. Po tuto dobu není možné ani parkovat na severní kurtině. Pro lepší orientaci tu pro vás máme i mapku. Omlouváme se za komplikaci a děkujeme za pochopení.

    IMG_6318add

    ffff

     

     

     

     

     

  • Autobusem až na Špilberk!

    Na hrad Špilberk nemusíte šlapat jen po svých. Pohodlnou možností je pro vás autobus, který vás vyveze až nahoru. Hledejte linku č. 80. Na hrad vás zaveze z uzlu na České. Dejte pozor, od letošního roku 2018 už autobus nejezdí přes Masarykovu čtvrť.

    Úleva pro vaše nohy: na Špilberk zajíždí autobus č. 80!

    Linka na Špilberk jezdí v pracovních dnech jednou za dvě hodiny, o víkendech a svátcích pak každou hodinu. Autobus č. 80 vyjíždí ze zastávky Česká, z rohu u Moravského náměstí. Nasednout na něj můžete i na zastávce Úvoz na Údolní ulici. Všechny autobusy, které se k nám nahoru na Špilberk vypravují, jsou navíc pro vaše pohodlí nízkopodlažní.

    Kdy přesně vám autobus pojede?

    Odjezdy ze zastávky Česká (jede přes zastávku Úvoz až na Špilberk)

    - o pracovních dnech: 6.51, 8.51, 10.51, 12.51, 14.51, 16.51, 18.51 (i o prázdninách)

    - o sobotách a nedělích: 8.51, 9.51, 10.51, 11.51, 12.51, 13.51, 14.51, 15.51, 16.51, 17.51, 18.51

     

    Odjezdy ze zastávky Hrad Špilberk (jede přes zastávku Úvoz na Českou)

    - o pracovních dnech: 6.59, 8.59, 10.59, 12.59, 14.59, 16.59, 18.59 (i o prázdninách)

    - o sobotách a nedělích: 8.59, 9.59, 10.59, 11.59, 12.59, 13.59, 14.59, 15.59, 16.59, 17.59, 18.59

     

    Zde se můžete podívat na kompletní jízdní řád autobusu č.80.

    Kdybyste šli přesto pěšky, nezapomeňte prosím, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

  • Přecházíme na letní otevírací dobu!

    Máme pro vás dobrou zprávu: od neděle 1. dubna přecházíme na letní otevírací dobu. Hrad Špilberk se tím probudí ze zimního odpočinku. Doufáme, že s touto změnou se brzy dostaví i hezčí počasí.

    Kdy vám tedy bude Špilberk přístupný a co uvidíte?

    Otevřeno máme od dubna až do konce září od 10 do 18 hodin.

    Kasematy a rozhlednu můžete navštívit od pondělí do neděle, stejně tak Jihozápadní bastion – avšak jen na objednávku. Stálé expozice i dočasné výstavy se vám otevřou od úterý do neděle. Prodej vstupenek na pokladnách končí vždy v 17.30.

    Přejeme krásné jaro a těšíme se na vás!

    Nezapomeňte, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

  • O Velikonocích na Špilberk: máme otevřeno!

    Pojďte si odpočinout během volných velikonočních dnů na hrad Špilberk a užít si vše, co nabízí. Otevřeno budeme mít po celé čtyři dny. Na Velký pátek otevřeme úplně vše – ve víkendovém režimu včetně stálých expozic. O víkendu bude otevřeno klasicky vše, jen pozor: v neděli začíná duben, a proto přecházíme na letní otevírací dobu od 10 do 18 hodin. Na Velikonoční pondělí otevřeme pouze kasematy, rozhlednu a úplně naposledy skřetí výstavu Jeden kmen. Těšíme se na vás!

    PÁTEK 30. března, 9.00 až 17.00
    - výjimečně otevřeno vše jako o víkendu, tedy včetně stálých expozic (a kasematy, rozhledna a výstavy)

    SOBOTA 31. března, 9.00 až 17.00
    - otevřen celý hrad (kasematy, rozhledna, výstavy, stálé expozice)

    NEDĚLE 1. dubna, 10.00 až 18.00
    - otevřen celý hrad (kasematy, rozhledna, výstavy, stálé expozice)

    PONDĚLÍ 2. dubna, 10.00 až 18.00
    -otevřeno jen: ROZHLEDNA, KASEMATY, výstava JEDEN KMEN (prodlouženo ještě o jeden den – naposledy)

    Nezapomeňte, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

    IMG nn

  • Legendy špilberských kasemat

    Kasematy jsou největším lákadlem hradu Špilberku a patří k nejnavštěvovanějším památkám v Brně. Za vlády Marie Terezie je nechal zbudovat zemský pevnostní inženýr plukovník Rochepin roku 1742, kdy se završila přestavba hradu v barokní pevnost. Kasematy měly původně sloužit vojsku, mnohem víc se ale proslavily jako obávané vězení. Proto jsou v povědomí lidí opředeny spoustou pověstí a mýtů. Jak je to ale doopravdy?

    Staré legendy udržovali, obohacovali a šířili také špilberští průvodci. Některé z legend dokonce pronikly do tištěných průvodců a literatury.

    Poprvé kasematy pro veřejnost otevřel roku 1880 tehdejší ředitel vojenského ženijního úřadu v Brně, major Anton Costa-Rosseti. Nechal prostory kasemat vyčistit a upravit, sepsal také prvního tištěného průvodce. Přestože se opíral o dobové prameny, nevyhnul se omylům a již tehdy panujícím legendám, které následně rozvíjeli samotní průvodci.

    O které legendy jde? Připomeňme si ty nejznámější.

    • Babinský a pandur Trenck v kasematech

    Jednotlivé místnosti v severních kasematech se dříve označovaly podle jmen slavných špilberských vězňů. U návštěvníků tím vznikl dojem, že byli vězněni právě zde, třebaže většina z nich ani v kasematech vězněna být nemohla. Před rokem 1784 ani po roce 1835 kasematy nesloužily jako vězení, navíc v nich nikdy nebyli umístěni političtí ani výše postavení vězni. Proto v kasematech nemohl být slavný velitel pandurů baron Trenck (zemřel 1749), loupežník Babinský (přišel na Špilberk až roku 1841) ani italští karbonáři či uherští jakobíni. Všichni zmínění byli vězněni v jiných prostorách hradu.

    • Mučírna

    Ve špilberských kasematech nebyla nikdy ani mučírna. Právo útrpné bylo zrušeno císařovnou Marií Terezií v roce 1777 a na Špilberk přicházeli již odsouzení vězni, ze kterých se přiznání vymáhat nemuselo. Mučicí nástroje dal naaranžovat do jedné z bývalých cel jako atrakci již Anton Costa-Rosseti v roce 1880.

    • Zazděné nevěrné ženy a krysí kanál

    Dvě nejznámější špilberské pověsti bohužel vůbec nejsou pravdivé. V jižních kasematech prý bývaly zazděné nevěrné ženy a na hlavu jim kapala studená voda tak dlouho, dokud nezešílely. Takové barbarské tresty v 18. století již neexistovaly a navíc na Špilberku v kasematech ženy nikdy vězněny nebyly. Podobně se nezakládá na pravdě ani hrůzostrašná pověst o vězních, kteří byli připoutáni v kanále ve spodní části jižních kasemat a byli zaživa sežráni krysami. Obě legendy pocházejí od prvních průvodců, kteří se snažili již tak dost strašidelných kasematům přidat na hrůzostrašnosti.

    • Legenda o císaři Josefu II.

    Císař Josef II. se prý kdysi nechal zavřít do jedné z malých temných dřevěných kobek určených pro nejtěžší zločince ve spodní části severních kasemat. Když poznal krutost tohoto způsobu věznění, dal jej okamžitě zakázat. Leč ani tato pěkná legenda není pravdivá. Josef II. naopak tyto kobky sám zavedl, zrušil je až jeho nástupce Leopold II. v roce 1790. Pověst pochází od samotného Costa-Rosettiho, který ji uvedl ve svém průvodci.

    • Německá sekyrárna v kasematech

    Krvavý mýtus o sekyrárně pochází z druhé světové války. Tehdy bylo spodní patro severních kasemat přestavováno na protiletecký kryt, který ale nebyl dokončen. Rozpracované úpravy daly později vznik mnoha nepodloženým domněnkám o nacistické mučírně a popravišti.

    Doufáme, že zbořené mýty neuberou ve vašich očích kasematům jejich zvláštní atmosféru. Tajemně však působí i bez mýtů. Schválně, pojďte se projít třeba křídlem, kde nacisté „možná“ vraždili. Nechť jsou nám špilberské kasematy svědectvím o dobách minulých. Pokud byste rádi kasematy navštívili a dozvěděli se více o jejich pohnuté historii, naleznete více informací zde, informace o prohlídkách a otevírací době potom zde.

     

     

     

  • Komentovaná prohlídka – Atol a putující slunce

    Jak vnímal přírodu brněnský malíř Pavel Navrátil? A jak se podobná inspirace projevila v malbách a sochách jeho blízkých přátel? Vše se dozvíte na komentované prohlídce výstavy „Atol a putující slunce. Pavel Navrátil v dialogu se Zdeňkem Macháčkem, Miroslavem Šimordou a Bohumírem Matalem“. Citlivou reflexí přírodních jevů reagovali všichni čtyři brněnští výtvarníci na nelehkou dobu minulého režimu. Expozicí s díly z 50. až 80. let 20. století vás provede kurátorka výstavy Ilona Víchová, historik umění Petr Spielmann a syn malíře Petr Navrátil.

    Srdečně zveme na komentovanou prohlídku výstavy Atol a putující slunce ve středu 18. dubna od 16 hodin.

    KDE: druhé patro západního křídla hradu Špilberku
    KDY: 18. dubna v 16.00

    Vstupné stejné jako do výstavy: 60/40 Kč

    Nezapomeňte, že z důvodu rekonstrukce je hrad dočasně přístupný pouze branou od ulice Gorazdovy. Více o tom, jak se na Špilberk dostanete, najdete zde.

     

  • Výtvarný orienťák po pověstech kasematních

    Máš odvahu? Vystopuj vypravěče v tajemném bludišti pod Špilberkem! Šeptá dávné legendy, nebo pravdivé příběhy? Naslouchej a maluj. Během výtvarné akce pro děti od 5 let vznikne 6 společných obrazů v atraktivních reáliích kasemat. Sejdeme se za každého počasí. Připraven pro vás bude horký čaj. Akce je součástí programu Týdne výtvarné kultury.

    Výtvarný orienťák po pověstech kasematních se koná v neděli 11. března od 14 hodin.

    KDE: sraz se vstupenkou na malém nádvoří hradu Špilberku
    KDY: 11. března od 14.00 do 16.30
    Jednotná cena 50 Kč, děti do 2 let zdarma.

    Vstupenky jsou k dostání v předprodeji na pokladně na Špilberku a na Měnínské bráně v centru města. Prodej vstupenek před akcí bude možný pouze v případě volných míst. Kapacita omezena!

    _MG_5236

     

  • Vydáváme knihu o zahradě vily Tugendhat

    Zahrada vily Tugendhat tvoří nejen jedinečný přírodní rámec stavby, nýbrž je se stavbou doslova propojena ve smyslu architektonických interiérových i exteriérových vazeb v jeden unikátní komplex, jenž je památkou UNESCO.

    Genius loci lokality akcentovaný nádherným výhledem na historické panoráma města inspiroval Ludwiga Miese van der Rohe k jedinečné architektonické kompozici. Celý dům i hlavní obytný prostor je řešen s ohledem na vyhlídky a jednotlivé průhledy na dominanty Brna. V kontrastu s tím je vlastní zahrada zcela intimním prostorem, kde dominantní roli hraje pouze příroda.

    Výrazný spoluautorský podíl na návrhu zahrady měla brněnská zahradní architektka Markéta Müllerová. První ideje o podobě zahrady, její proměnu v průběhu 20. století i proces rekonstrukce v letech 2010–2012 představuje tato kniha, věnuje se však i širším souvislostem zahradní architektury meziválečného Československa.

    Iveta Černá, Lucie Valdhansová (edd.), VILLA TUGENDHAT. ZAHRADA / THE GARDEN, Brno 2017

    Muzeum města Brna vydává publikaci v dvojjazyčné mutaci v českém a anglickém jazyce.

    Knihu lze zakoupit v bookshopu vily Tugendhat a v prodejně suvenýrů na hradě Špilberku.
    Knihu je také možno objednat na adrese smerdova@spilberk.cz.

    uzavření Vily Tugendhat

  • Výstava Brno a Suomi je k vidění v Praze

    Vztahy mezi osobnostmi brněnské meziválečné avantgardy a finskými protagonisty uměleckého, kulturního a společenského dění prezentuje na několika příkladech výstava „Brno a Suomi“, kterou jste loni měli možnost zhlédnout v technickém podlaží vily Tugendhat. Výstava, jejímž autorem je Jindřich Chatrný, historik architektury a vedoucí oddělení dějin architektury Muzea města Brna, teď získá další návštěvníky – a to v Praze. Muzeum hlavního města Prahy jí dalo prostor v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov. Jde o další výstavu z jeho cyklu výstav o památkách moderní architektury. Jejím cílem je připomenout význam brněnské architektonické scény a její rozvoj v meziválečných letech.

    Brno bylo v té době velice progresivním městem, v němž vznikalo až udivující množství mimořádných moderních staveb, završené ikonou světové architektury – vilou Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe. V tomto období navázal brněnský architekt, publicista a organizátor František Kalivoda (1913–1971) kontakty s takovými osobnostmi, jakými byli Alvar a Aino Aaltovi, Maire Gullichsenová či Nils-Gustav Hahl, kteří roku 1935 iniciovali vznik společnosti Artek (art+tekniikka – umění+technika). Exkluzivní součástí výstavy je několik originálních kusů nábytku navržených Alvarem Aaltem ve spolupráci s Ottou Korhonenem a realizovaných právě společností Artek, jež chtěla prodávat nábytek a podporovat moderní kulturu bydlení pomocí výstav i jinak.

    Výstava „Brno a Suomi“ je k vidění od 15. února do 1. dubna v Praze v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov.

    Funkce a estetika nábytku Arteku byla založena na originální myšlence L-systému, v němž Aalto konstrukčně využíval tvárnost ohýbané lepené překližky. Několik let s ní experimentoval, aby dosáhl optimální pružnosti a pevnosti v zátěži. Z této produkce pocházejí známé typy židlí, křesel, stolků a pohovek, které jsou dodnes oceňovány a vyhledávány pro jejich nadčasovost a funkčnost. Export nábytku do Československa zajišťovala firma od roku 1937 ve spolupráci s Františkem Kalivodou, generálním zástupcem společnosti. Výrobky Arteku byly k dostání zejména na pražských a brněnských prodejnách firmy AKA, kterou založil v roce 1932 brněnský architekt Bohuslav Fuchs s rodinou.

    Kalivoda takto naplňoval své představy o mezinárodní spolupráci a šíření idejí internacionálního stylu, který se tehdy v Evropě stal téměř jediným určujícím směrem v oblasti architektonické, interiérové či designové tvorby a produkce. Jeho ideje a principy spojovaly řady avantgardních umělců té doby bez ohledu na jejich profesní, státní či národnostní příslušnost. Díky propagaci, například formou medializace v odborných i společenských časopisech, sbornících či teoretických publikacích nebo v rámci mezinárodních organizací, sdružení, spolků, výstav či konferencí, se tento směr dostával do povědomí odborné i laické veřejnosti a ovlivňoval životní styl v mnoha zemích nejen evropského kontinentu.

    Web výstavy v Praze

    MuMB 270741 MuMB 270740

1. stránka z celkem 2712345...1020...Poslední »